Sbírka knoflíků Muzea skla a bižuterie

v Jablonci nad Nisou.

Šárka Sirůčková

Muzeum skla a bižuterie spravuje největší sbírku knoflíků na světě. Tvoří ji dvě různorodé části – první je soubor knoflíků vyrobených či prodávaných v Jablonci nad Nisou, druhá neúplná sbírka spínadel z podnikového muzea pražského průmyslníka Jindřicha Waldese.

Číselně vyjádřit celkový počet knoflíků ve sbírce je těžké. Inventárních čísel jabloneckých knoflíků je 4.820 (tj. karet s našitými knoflíky v počtu 2 – 200 kusů nebo souborů karet volných a vázaných) a sbírka Jindřicha Waldese čítá 3.782 inventárních čísel, částečně též na kartách, a v mnoha případech evidovaná po tématicky shodných celcích. Střízlivým odhadem tak Muzeum skla a bižuterie spravuje na 5,5 miliónů knoflíků.

Sbírka jabloneckých knoflíků

Sbírka dokumentuje knoflíky od počátku 19. století až po současnost. Vznikla z původního fondu Městského muzea v Jablonci nad Nisou a převody z Městského muzea ve Smržovce, podnikového muzea národního podniku Jablonecké sklárny Desná v Jizerských horách, z majetkových podstat jabloneckých exportních domů a firmy Gebrüder Feix z Albrechtic v Jizerských horách. Významnou část sbírky tvoří též převod ze vzorkovny bývalého národního podniku Bižuterie, závod 06 (Silka) a knoflíky soudobých výrobců. Podsbírka je formou darů systematicky doplňována sortimentem regionálních výrobců knoflíků, historický fond formou nákupu.

Materiálové zastoupení v podsbírce je velmi široké. Převažuje sklo, následuje kov a dále různé druhy plastických hmot (celuloid, galalit aj.), dřevo, textil, papírmaš, perleť, kůže a přírodniny. Velmi často se přitom setkáváme s knoflíky kombinovanými z několika materiálů.

Weisskopfova sbírka

Významnou částí fondu je sbírka MUDr. Iwana Weiskopfa ze Smržovky a na ní navazující vzorkovnice v obdobné adjustaci použité při vlastivědné výstavě ve Smržovce v roce 1929. (Heimatschau 1929 Morchenstern). MUDr. Weisskopf (1848 – 1912), který se proslavil novou metodou vnitřního stříbření a zlacení perlí, byl významným podnikatelem a regionálním politikem. Přes třicet let zastával post smržovského radního, za zásluhy o rozvoj bižuterního průmyslu byl dekorován Rytířským křížem řádu císaře Františka Josefa.

Sbírka obsahuje skleněné knoflíky, náložky a náramkové díly z let 1800 – 1922, našité na křídových kartonech. Jsou opatřeny původními německy psanými etiketami s určením technologie a datací, což z ní činí pro velmi důležitý srovnávací materiál vypovídající o kvalitě, použité technologii, druhové pestrosti a výtvarné úrovni během více než jednoho sta let skleněného jizerskohorského knoflíku.

Knoflíky signované A. Bargas

Zajímavou kolekcí kovových knoflíků jsou knoflíky signované A. Bargas. Jde o velice zdařilé secesní knoflíky v mnoha povrchových úpravách, většinou zobrazující ženský portrét v nejrůznějších námětech. Ve sbírce je zastoupen například čtyřdílný cyklus přírodních živlů (Voda, Oheň, Vzduch a Země), portrét Johanky z Arku a Jitřenka. Armand Bargas byl renomovaný francouzský medailér a malíř – žák Mayreuxe a Valtona –, který tvořil na přelomu 19 a 20. století v Paříži. Salonu v městě nad Seinou se poprvé účastnil již v roce 1887.

Knoflíky firmy Gebrüder Feix

Velkou a zajímavou skupinu tvoří knoflíky albrechtické firmy Gebrüder Feix, která proslula vysoce kvalitními a malosériovými knoflíky dodávanými především do Paříže. Jeden skleněný knoflík z produkce firmy Gebrüder Feix v Albrechticích se podařilo nalézt v předlohách pro zlatníky, výrobce bižuterie a umělecky zaměřené školy. Na straně věnované návrhům P. F. Follota je vyobrazen šperk, jehož přesnou kopii provedenou ve skle a dekorovanou malbou kovy, máme ve sbírce. Paul Follot byl známým pařížským návrhářem přelomu 19. a 20. století, zabýval se interiérovým designem, šperky a drobnými předměty denní potřeby.

Sbírka knoflíků Jindřicha Waldes

Sbírku Jindřicha Walese získalo Muzeum skla a bižuterie převodem z národního podniku KOH-I-NOOR Praha-Vršovice dne 20. května 1977. Dne 17. června 1999 sbírku Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo za kulturní památku.  

Jindřich Waldes (1876 – 1941) si plným právem vysloužil přezdívku „světový král knoflíků. Vyučil se zámečníkem u pražské firmy E. Lokest a syn. V sedmnácti letech se stal jejím obchodním zástupcem a procestoval Evropu, Balkán, Malou Asii a Severní Afriku. V roce 1902 založil společně s Hynkem Pucem společnost Waldes a spol. Nejprodávanější a nejslavnější výrobek firmy – stiskací knoflík zvaný PATENTKA – byl uveden na trh ruku 1903. Waldesova továrna se brzy stala největší svého druhu v celém rakouském mocnářství. Dynamiku růstu dokládají postupně vznikající filiálky v Drážďanech, Varšavě, Paříží, New-Yorku a Barceloně. Waldes byl nejen bohatý muž, ale i štědrý mecenáš sportovců a umělců. Vytvořil velmi cennou sbírku uměleckých děl a roku 1916 v Praze založil Muzeum knoflíku.

Sbírka je největším souborem knoflíků z celého světa, který se nachází v České republice. Výrobky z 18. století jsou zastoupeny malbou na kůži, skleněnou podmalbou, papírovými vystřihovánkami, tužkokresbou, porcelánem zdobeným ruční malbou, spínadly ve stylu Wedgwood a jejich imitacemi z nejrůznějších materiálů. Cenným souborem jsou knoflíky vytvořené jedinečnou technikou eglomizování z poslední čtvrtiny 18. století. Zajímavý soubor tvoří též japonské knoflíky NECUKE řezané ze slonoviny, dřeva, rohoviny nebo sinnabaru (japonský červený lak) často doplněné kovovými výplněmi.

Další velkou skupinou jsou slovenské lidové krojové knoflíky z kovu, které pocházejí z konce 18. a 19. století. Exotický celek tvoří knoflíky z mušlí a plodů. Malá ale zajímavá je skupina porcelánových knoflíků vyrobených v  japonské provincii Satsuma vyznačující se precizní malbou s jemnými detaily a typickým krakelováním. V mnoha různých materiálech se zde setkáváme s knoflíky z období secese. Převažuje oblíbený kov s bižuterními kameny, kov dekorovaný smalty a bohatě zdobené mačkané či vinuté skleněné knoflíky. Zajímavostí je secesní knoflík představující slavnou francouzskou divadelní herečku Sarah Bernhardtovou (1844-1923) v mužské roli Napoleona II. – Orlíka v divadelní hře Edmonda Rostanda L´Aiglon. Hra byla poprvé uvedena roku 1900 v Paříži. Dvacátá a třicátá léta 20. století jsou zastoupena celuloidovými a galalitovými knoflíky v bezpočetných variantách barev a především geometrických tvarů.  

Podsbírka knoflíků z Waldesova muzea obsahuje též mnoho skutečných kuriozit. Vyniká mezi nimi dekorativní knoflík s kalendářem pro léta 1877 – 1881. Pomocí pěti nýtků se pohybuje papírový kotouček s informacemi o příslušném dni, měsíci a roku ve španělštině.

Jablonecký knoflík patří k světově nejznámějším českým bižuterním výrobkům, jenž stále vzbuzuje zájem odborné a laické veřejnosti, a to včetně sběratelů. Fenomén jabloneckého knoflíků přesto dosud nebyl odborně a výstavně, ani ve formě publikace, zpracován. Tento dluh splácí výstava nazvaná JABLONECKÝ KNOFLÍK, kterou ve dnech 22. června – 30. září tohoto roku pořádá jablonecké muzeum. K výstavě vznikla též stejnojmenná populárně-naučná publikace s bohatým obrazovým doprovodem, která obsahuje i výše uvedený text.